O lesích

Stav světových lesů

blank

Úvod

Přínosy lesů pro blaho lidstva jsou mimořádně rozsáhlé a dalekosáhlé. Lesy hrají zásadní roli v boji proti chudobě venkova, zajišťování potravin a zajištění důstojných životních podmínek, Lesy hrají podstatnou roli při dodávkách životně důležitých dlouhodobých ekosystémových služeb, jako je například čistý vzduch a voda, zachování biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu.

Lesnictví má také významné místo ve strategii organizace spojených národů pro výživu a zemědělství „Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)“, která silně podporuje integrovaný přístup k řešení hlavních problémů, které se týkají výroby potravin, rozvoje venkova, využívání půdy a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. Nicméně, aby bylo možné hospodařit v lesích moudře ku prospěchu současných i budoucích generací, je nezbytné mít jasnou představu o situaci světových lesů a probíhajících trendů.

V roce 2015 bylo na konferenci smluvních stran rámcové úmluvy OSN v Paříži dosaženo globální dohody o změně klimatu v níž lesy jsou klíčovou součástí a která byla přijata v 195 zemích. V roce 2015 se také konal XIV. Světový lesnický kongres v Durbanu v Jižní Africe. Tento kongres se mimo jiné stal největší mezinárodní lesnickou událostí tohoto desetiletí.

Světový lesnický kongres se také stal místem, kde byl představen „The Global Forest Resources Assessment 2015 (FRA)“. FRA 2015 je výsledkem kolektivního úsilí zemí, včetně zhruba 300 národních zpravodajů, partnerů a FAO. Realizovaný dotazník týkající lesních zdrojů pokrývá 88 procent světových lesů. Takto se vyvíjející společné úsilí zlepšuje konzistenci dat při současném snížení zátěže sledovaných zemích.

FRA 2015 vykazuje povzbudivé tendence k poklesu míry úbytku lesů a emisí uhlíku z lesů a zvýšení kapacity pro udržitelné hospodaření v lesích. Spolehlivost shromážděných informací se také výrazně zlepšila, neboť, jak již bylo řečeno, získané informace pokrývají v současné době 88% světových lesů, což je výrazný nárůst od roku 2010.

1990 – 2015: přehled za posledních 25 let

Lesy a lesní hospodářství se podstatně změnily v průběhu posledních 25 let. Celkově toto období zažilo řadu pozitivních změn. I když globálně, rozsah světových lesů i nadále klesal, protože lidské populace i nadále narůstá a roste poptávka po potravinách a pozemcích, míra čistého úbytku lesního porostu byla snížena o více než 50 procent. Zároveň se zmíněným trendem je věnována pozornost trvale udržitelnému hospodaření v lesích (TUH) a tato pozornost v minulosti nikdy nebyla větsí než je teď. Více pozemků je určeno k pěstování lesa, více monitorování, vykazování, plánování a zapojení zúčastněných stran je také velmi patrné, a jsou přijímány právní rámce pro trvale udržitelné hospodaření v lesích. Zvětšují se i plochy, které jsou určeny pro zachování biologické rozmanitosti, zatímco současně se lesy setkávají s rostoucími požadavky na poskytování lesních produktů a služeb.

V roce 1990 bylo na světě 4128 milionů ha lesa; do roku 2015 se tato plocha snížila na 3 999 milionů ha. Jedná se o změnu z 31,6 procenta globálního rozlohy v roce 1990 na 30,6 procent v roce 2015. Nicméně odlesňování, nebo přeměna lesní plochy k jinému využití, je složitější než tomu bylo dříve. Příbytky a úbytky lesní plochy se vyskytují neustále, přičemž je mnohdy obtížné toto monitorovat a to i s pomocí satelitních snímků s vysokým rozlišením. Dynamika změn rozlohy přirozených lesů a lesů vysazovaných se liší s rozdílnými národními podmínkami.

Změnu rozlohy lesních oblastí je možé popsat jako proces přírůstu (zalesňování) a poklesu (odlesňování). Změna celkové výměry lesů poskytuje obraz o tom, jak se všechny lesní zdroje v kombinaci mění. Změna rozlohy přirozených lesů je možná lepší indikátor dynamiky biologické rozmanitosti. V období mezi roky 1990 – 2015 byla zjištěna čistá ztráta přibližně 129 milionů hektarů lesů, rozloha přibližně o velikosti Jižní Afriky, což představuje meziroční čistý ztrátovost 0,13 procenta. Přesto je tento jev potřeba chápat v kontextu: míra ročního čistého úbytku rozlohy lesních porostů se zpomalila z 0,18 procent v roce 1990 na 0,08 procenta v uplynulém pětiletém období. V letech 2010 a 2015 došlo k roční ztrátě ve výši 7,6 milionu hektarů a ročnímu nárustu rozlohy lesnů ve výši 4,3 milionu hektarů, což vede k čistému meziročnímu poklesu úbytku lesních porostů na 3,3 milionu ha, což je ale i tak neustále číslo alarmující a rozhodně by to nemělo znamenat, že je možné se s takovým úbytkem lesních porostů spokojit.

K největšímu úbytku lesních oblastí došlo v tropech, zejména v Jižní Americe a Africe, i když tempo odlesňování v těchto oblastech se v posledních pěti letech výrazně snížilo. Průměrná rozloha lesů se snížila z 0,8 ha na 0,6 ha na osobu od roku 1990 do roku 2015. Pokles velikosti plochy lesů I přes to, že pokles rozlohy plochy lesních porostů na jednoho obyvatele je největší v tropech a subtropech, tak se tento trend objevuje i v každém dalším klimatickém pásmu, s výjimkou pásma mírného, což je způsobeno nárůstem populace a tím i následného převedení lesní půdy na půdu zemědělskou nebo pro jiné způsoby využití.

Převážnou část světových lesů tvoří lesy přirozené ve výši 93 procent celosvětové plochy lesů, neboli 3,7 miliardy ha, v roce 2015. Od roku 2010 do roku 2015 byl zaznamenán úbytek rozlohy přirozených lesů ve výši 6,5 milionu ha ročně. I když je to úbytek, tak se tento trend alespoň snížil z 10,6 milionů hektarů čistého úbytku přirozeného lesa ročně v období 1990 až 2000. Nejvíce přirozených lesů spadá do kategorie „ostatní přirozeně obnovované lesy“ (74 procent); zbývajících 26 procent je označeno jako primární les. Od roku 1990 byla pro 31 milionů hektarů původního lesa hlášena jejich přeměna na jiný typ lesa, nejčastěji na les hospodářský, a nebo vykácení za účelem získání zemědělské půdy.

Plocha hospodářských lesů se od roku 1990 zvýšila o více než 105 milionů ha. Průměrné roční tempo nárůstu mezi lety 1990 a 2000 bylo 3,6 milionu ha. Míra dosáhla vrcholu 5,9 milionů hektarů ročně na období let 2000 až 2005 a zpomalila se na 3,3 milionu hektarů ročně mezi roky 2010 a 2015, hlavně z důvodu, že výsadba ve východní Asii, Evropě, Severní Americe a jižní a jihovýchodní Asii klesla.

Pokud jde například o využívání dřevní hmoty jako paliva, tak to zůstává dlouhodobě nejvyšší v zemích s nízkými příjmy. Průměrná roční spotřeba dřevní hmoty jako paliva celosvětově činí přibližně 1,5 miliardy m3.

V roce 2015 bylo přibližně 31 procent světových lesů určeno pro lesní výrobu, od roku 1990 je to mírný pokles o 13,4 milionu ha. Dále téměř 28 procent hlášené plochy lesních porostů představuje lesy víceúčelové a celkově je to pokles o 37,5 milionů hektarů mezi roky 1990 a 2015. Víceúčelové lesy jsou podle FAO popsány jako lesy, které poskytují širokou škálu produktů a služeb současně.

Rozloha lesů určených pro zachování biologické rozmanitosti představuje 13 procent světových lesů a od roku 1990 téměř 150 milionů ha lesa bylo přidáno do oblasti lesů určených pro zachování biodiverzity. Plocha lesů určených pro ochranu půdy a vody se také zvýšil\ a nyní představuje 31 procent lesní plochy sledovaných zemí.

Během posledních 25 let globální zásoby uhlíku v lesní biomase poklesly o téměř 11 gigatun (Gt). Toto snížení bylo způsobeno především převedením lesní půdy na jiné způsoby využití půdy.

Několik indikátorů vykazuje pokrok směrem k trvale udržitelnému hospodaření v lesích (TUH) za posledních 25 let. 96 procent světových lesů je pokryto politikou a právními předpisy podporujících TUH, přičemž většina zemí nabízí příležitosti pro zúčastněné strany přispět k národním politických procesům týkajících se hospodaření v lesích.

Plocha lesů v kterých se hospodaří podle lesního hospodářského plánu (LHP) se za posledních 25 let zvýšila. Do roku 2010 to bylo více než polovina celkové lesní plochy, přičemž rozdělení je téměř rovnoměrné mezi lesy pro výrobní a konzervační účely. Většina z těchto LHP vyžaduje sociální a komunitní specifikace zapojení a také vymezení lesů s vysokou ochranářskou hodnotou. Aspekty půdy a ochrany vody jsou zahrnuty do LHP pro více než polovinu z oblastí na něž se LHP vztahují. Současným úkolem však zůstává zvýšit rozloha lesů obhospodařovávaných podle LHP.

Plocha lesů v kterých se hospodaří podle standardů mezinárodních certifikačních schémat TUH se zvýšila z 14 milionů ha v roce 2000 na 438 milionů ha v roce 2014, z toho 58 procent těchto lesů je certifikováno systémem „Programm for Endorsement of Forest Certification Schemes“ (PEFC) a 42 procent systémem „Forest Stewardship Council“ ( FSC).

Celosvětově většina lesů zůstává ve veřejném vlastnictví, ale podíl soukromých lesů se zvýšil z 15 procent v roce 1990 na 18 procent v roce 2010. Větší část tohoto nárůstu se uskutečnilo v zemích s vyššími a středními příjmy. Rozloha veřejných lesů v držení soukromých firem se také výrazně zvýšila z 6 procent v roce 1990 na 14 procent v roce 2010.

Během posledních 25 let se světové lesy měnily různými způsoby. Země a vlastníci lesů mají nyní větší a kvalitnější informace o svých lesích než kdykoliv předtím, a proto také máme lepší přehled o vývoji globálních trendů z hlediska rozmanitých úhlů pohledu. Tempo úbytku lesních oblastí klesá a indikátory pro udržitelné hospodaření v lesích ukazují pozitivní vývoj. Současně však přetrvávají významné výzvy jako např. zlepšení legislativy a její uplatňování zejména v tropických a subtropických oblastech, vzdělávání obyvatel především v těch nejproblematičtějších zemích a snažit se jim vysvětlit jaký užitek mají ze zachování lesa v krátkodobém i dlouhodobém pohledu a řada dalších věcí. Existence řádných politik, legislativy a regulace není vždy spojena s účinnými pobídkami či uplatňováním zákona. Neudržitelné lesnické praktiky a přeměna lesů zatím přetrvávají i navzdory zvýšenému úsilí a výhody z využívání lesů v některých zemích nejsou efektivně tlumočeny místním komunitám. Z výstupů Global Forest Resources Assessment 2015 je zjevné, že kvalita lesního hospodářství se za posledních 25 let znatelně zlepšila, nicméně je zapotřebí nejen v tomto trendu pokračovat, ale nadále toto úsilí i zkvalitňovat a snažit se dosáhnout co možná nejefektivnějšího uplatňování zásad trvale udržitelného lesního hospodaření a to jak ve prospěch současných tak i budoucích generací.

zdroj informací: Global Forest Resources Assessment 2015, Food and Agriculture Organization of the United Nations

Mohlo by se Vám také líbit

Žádné komentáře

KOMENTUJ