Les O lesích Zajímavosti

Co nejvíce škodí českým lesům?

Feromonový lapač - past, do které lesníci chytají přemnožené kůrovce.

Oproti nelegálnímu kácení, jímž jsou ohroženy lesy v mnoha rozvojových zemích světa kvůli nedostatečně rozvinuté politice ochrany přírodních zdrojů, u nás, v lesnicky vyspělé Evropě, tento problém není až tak aktuální (garancí toho je u českého dříví mimo jiné certifikace trvalé udržitelnosti, jež dnes pokrývá 70 % českých lesů). Naše lesy ohrožují mnohem obyčejnější a často méně nápadní „škůdci“. Ti v nevhodně založených lesích (převážně nesmíšených smrkových, málo věkově i prostorově rozmanitých) dokáží napáchat pěknou paseku, a to doslova. Lesníci pak mluví o tzv. kalamitách. Ty u nás už po staletí působí především vítr a hmyz. Lesníci se z historie snaží poučit a škodám se jim z části daří předcházet (výsadbou smíšených lesů, lepšími postupy při pěstování a těžbě lesů, regulací stavů zvěře lovem, důslednou kontrolou hmyzích škůdců apod.). Pracují ale s přírodou, proto je třeba velké pokory a trpělivosti.

Č. 1: Vítr

Větrný polom

Nejvíce škod v lesích u nás páchá – pro někoho možná překvapivě – vítr. Větrné kalamity přichází pravidelně v různé síle a v různých intervalech, obdobně jako povodně. Velkoplošně poškodit lesy dokáže intenzivní letní bouřka i orkány a vichřice, časté především v období konce zimy a předjaří. Kalamitou století, možná i tisíciletí, byl v lednu roku 2007 orkán Kyrill. Škodám větrem se lesníci snaží zabránit zakládáním lesů bohatší struktury a s vyšším podílem dřevin, které koření hlouběji v půdě a jsou tedy odolnější proti vývratům (buk, jedle ad.). Nejnáchylnější ke škodám větrem je naše nejčastější dřevina – smrk ztepilý.

 

Č. 2: Hmyz

kurovec

Larvy lýkožrouta smrkového pod kůrou stromu

Po větru nejhorším ohrožením našich lesů je hmyz. Prim tu hrají kůrovci (kůrovcovití brouci), především pak lýkožrout smrkový. Je to nenápadný hnědý brouček o velikosti pouhých pár milimetrů. Jeho larvy se živí lýkem, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu, a tím ho poškozují. Strom začne usychat a nakonec uhyne. Lýkožrout smrkový za normálních okolností napadá pouze oslabené či již poražené stromy, při velkém přemnožení (třeba po větrné kalamitě) však může napadnout a zahubit i stromy zdravé. Pak může způsobit v hospodářských lesích obrovské škody. Lesníci se mu brání důslednou kontrolou a odchytem pomocí lapačů (feromonové pasti) a lapáků (pokácené stromy pokrytý větvemi), a především co nejrychlejším odvezením napadeného dříví z lesa. Kůrovci se rojí dvakrát až třikrát ročně.

Existuje ale i mnoho dalších druhů hmyzu, které jsou při přemnožení nebezpečné pro lesy – někteří listožraví motýli (bekyně mniška, obaleči), ploskohřbetky a pilatky, mšice, brouci klikorohové či chrousti, ožírající zasázené sazenice stromů ad.

 

Reportáž České televize o boji lesníků s kůrovci na severní Moravě

 

Č. 3: Sucho

Sucho

Les chřadnoucí v důsledku sucha

Sucho jako hrozba českých lesů nabývá na významu zejména v posledních dvou desetiletích v souvislosti s celkovou změnou klimatu (oteplení, změna v rozložení srážek ad.). V podmínkách, kde smrk roste v podmínkách odlišných od jeho optima, dochází v důsledku jeho dlouhodobého oslabení suchem (koření mělce při zemi) k větší náchylnosti vůči houbám a hmyzím škůdcům a v některých oblastech dochází k velkoplošnému chřadnutí, až totálnímu rozpadu lesů. V současné době se to týká především severovýchodní Moravy (Opavsko, Bruntálsko, Jeseníky) a můžeme jen doufat, že se tento problém nerozšíří do celé země. V oblastech poškozených chřadnutím lesů nyní lesníci zakládají odolnější a pestřejší lesy.

Č. 4: Zvěř

Zver

Stromy opakovaně poškozované jelení zvěří loupáním kůry

Pro běžného smrtelníka – nelesníka je těžké se smířit s představou půvabné laně či roztomilého kolouška coby škůdce. Bohužel taková je skutečnost. Stavy spárkaté zvěře (v lesích škodí především jelení, srnčí a mufloní zvěř) se totiž v posledních desetiletích v důsledku absence přirozených predátorů, současně platných zákonů, často nevhodné myslivecké praxe a nastavení obchodních vztahů mezi vlastníky lesa a nájemci honiteb dostaly na úroveň, na které zvěř již naše lesy nejsou schopny uživit, aniž by došlo k jejich devastaci. Především v zimě nemá dostatek potravy a okusuje proto kůru a větvičky lesních dřevin a ničí tak nově vznikající mladý les. Lesníci proto musí téměř každý vysázený les oplotit či natírat pravidelně malé stromky repelenty. V zájmu pokusu o znovunastolení rovnováhy v lesním ekosystému lesníkům nezbývá, než dlouhodobě a systematicky regulovat stavy zvěře odlovem.

 

Č. 5: Houby

vaclavka

Tento smrk, napadený houbou václavkou smrkovou, je již odsouzen k záhubě

Houby do lesa patří, o tom není žádných debat. Většina z nich je pro lesní ekosystém velmi prospěšná – jsou součástí koloběhu živin v lese – rozkládají biologický materiál včetně dřeva mrtvých stromů. Jsou ale některé druhy hub, které dokáží agresivně napadat i stojící stromy, a pokud se příliš rozšíří (opět se to stává především tam, kde není správná skladba a struktura lesa či je les oslaben třeba suchem), dokáží zahubit celé lesní porosty. Mezi všemi musíme zmínit především václavku smrkovou. Její vlákna prorůstají dřevem smrků a působí hnilobu a postupný rozklad stromu, doprovázený většinou napadením hmyzem. Tato houba také významně znehodnotí dřevo hostitelského stromu a tím působí ekonomické ztráty vlastníkovi lesa. Bránit se proti „epidemii“ václavky mohou lesníci pouze vysazováním smíšených lesů s vhodnými dřevinami. Napadení houbami souvisí i s výše zmíněnými škodami od zvěře. Rány, které na kůře stromů vznikají ohryzem zvěří, se stávají vstupní branou houbové infekci.

 

Č. 6-10: Od námrazy k politice

Do „TOP 10“ škůdců našich lesů by dále určitě patřil sníh a námraza (láme vrcholky stromů či celé stromy), požáry, vznikající především neukázněností návštěvníků lesa, či průmyslové imise, jež byly – obdobně jako dnes sucho – v 70.-80. letech příčinou velkoplošného rozpadu lesů v severních pohraničních horách. Pořádné vrásky dokáží lesníkům nadělat i „obyčejné myši“ – některé druhy hlodavců dokáží zlikvidovat během pár dní stovky vysázených stromků. S trochou nadsázky lze pak náš žebříček uzavřít neblahým vlivem politiky. Neustálé změny strategií a legislativy po každých volbách totiž lesům a lesnictví při jejich stoletém životním a hospodářském cyklu leckdy škodí víc, než celý zástup kůrovců, tornád a hladových jelenů dohromady…

(Foto: archiv časopisu Lesnická práce)

Mohlo by se Vám také líbit

Žádné komentáře

KOMENTUJ