Les O lesích Zajímavosti

Co všechno jste chtěli vědět o kůrovcích a báli jste se zeptat

Dospělí brouci lýkožrouta smrkového

Kůrovci jsou brouci z čeledi nosatcovitých, podčeledi kůrovcovitých. Jsou vedle větru největší hrozbou českých hospodářských lesů. Jak lze jejich přítomnost v lese poznat, jakým způsobem škodí a jak jejich šíření mohou lesníci zabránit?

Jak vypadá kůrovec a jak ho v lese poznáme?

Kůrovci se vyvinuli se na konci druhohor a dnes patří se 6 000 druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu. Vyskytují se po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů. Některé druhy působí v lesním hospodářství rozsáhlé kalamity, v našich podmínkách to platí zejména o lýkožroutu smrkovém, na kterého se v následujících řádcích zaměříme, a v posledních letech také o lýkožroutu severském.

Lýkožrout smrkový je malým hnědým nenápadným broučkem. Dorůstá velikosti 4–5,5 mm. Na jaře se brouci začínají probouzet na svém zimovišti ve stromě, kde se vyvinuli, a rojit. Dospělí brouci vyletí ze svých zimovišť a napadají poškozené nebo poražené stromy. Zavrtaní pod kůrou stromů stráví většinu svého života. Larvy se živí lýkem stromů, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu, a tím ho poškozuje. Strom začne usychat a nakonec uhyne. Za normálních okolností napadá pouze oslabené starší stromy, při velkém přemnožení však může napadnout a zahubit i stromy zdravé. Pak může způsobit v hospodářských lesích velké škody.

Čerstvě napadený strom se pozná podle drobných pilinek, tzv. „drtinek“, které kůrovci hlodající chodbu vyhazují ven, a které se pak zachycují na kůře nebo leží okolo kmene. Barevné změny (reznutí) jehličí a odlupování kůry je bohužel již pozdním signálem. V té době již brouci opouštějí strom a napadli již stromy sousední.

Kůrovcům vyhovuje teplé a suché počasí během jara a léta, v takových letech je jich v lesích více, naopak jejich stavy dokáže významně snížit vlhká a mrazivá zima.

Trocha statistiky

V České republice se v roce 2016 vytěžily 4,3 miliony metrů krychlových dříví napadeného kůrovci (celková těžba pak byla podle posledních údajů 17,6 milionu metrů krychlových). Jde prakticky výlučně o dříví napadené druhy kůrovců vyskytujícími se na naší nejčastější dřevině – smrku (lýkožrout smrkový, l. severský, l. lesklý, lokálně i l. menší a lýkohub matný).

Nejhorší situace je v současnosti Olomouckém a Moravskoslezském kraji (zejména v okolí Města Albrechtice, Bruntálu, Vítkova a Šternberku), kde byl v roce 2016 podíl kůrovcové těžby dříví skoro 90 %. Právě zde aktuálně vrcholí jedna z největších kůrovcových kalamit v moderní historii naší země. Příčinou je především dlouhodobé oslabení často nepůvodních smrkových porostů suchem.

Ležící stromy pokryté větvemi - lapáky, a plastová past - feromonový lapač

Ležící stromy pokryté větvemi – lapáky, a plastová past – feromonový lapač

Jak lesníci brání lesy proti kůrovcům?

Hlavní zbraní lesníků proti přemnožení kůrovců je důslednost a pečlivost při kontrole svěřených lesů. Častými pochůzkami a kontrolami v lesích dokáží lesníci najít kůrovcová ohniska včas, napadené stromy nechají ihned pokácet a co nejdříve odvézt z lesa, aby nedošlo k vyrojení brouků na další stromy.

Existují dva základní způsoby kontroly, které lesníkům pomáhají zjistit stavy kůrovců v lese:

Lapáky – pokácené stromy ležící na zemi, přikryté větvemi. Slouží jako návnada na kůrovce. Z nich se v pravidelných intervalech odloupává kus kůry a sleduje se počet a vývojové stádium kůrovců.

Lapače – pasti, většinou z tmavého plastu, uvnitř kterých je zavěšen sáček s broučím feromonem. Kůrovci zlákáni neodolatelnou vůní feromonu nalétávají na štěrbiny v pasti a padají do sběrného korýtka. Lesníci je každý týden vybírají a kontrolují tak jejich početnost.

Tyto kontroly jsou nařízené zákonem o lesích a jsou povinností každého vlastníka a správce lesa.

V roce 2016 bylo v celé ČR položeno přibližně 405 tis. kubíků stromových lapáků a instalováno 58 tis. feromonových lapačů.

Lesník kontroluje vývoj a počet kůrovců pod kůrou napadeného smrku

Lesník kontroluje vývoj a počet kůrovců pod kůrou napadeného smrku

Zkoušejí se i netradiční metody

Někteří vlastníci či správci lesů začínají využívat při kontrole kůrovců i některé moderní či netradiční metody. Zajímavé se jeví například využití dronů, které nasnímkují lesy z výšky a tak lze lépe poznat napadené reznoucí stromy. Tato metoda ze zkouší např. v Národním parku Šumava.

S úspěchem se také poměrně nově používají insekticidní sítě – do nich se zabalí pokácené dříví v lese a zabrání se tak jeho napadení brouky.

V boji s kůrovci v lesích mohou pomoci také speciálně cvičení psi, kteří dokážou pomocí čichu včas odhalit napadený strom. Neobvyklou metodu používanou ve Švédsku zkoušejí vědci z České zemědělské univerzity.

Při monitorování stavů kůrovců českým lesníkům už druhým rokem pomáhá také internetová aplikace KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz).  Do projektu zapojení provozní lesníci jednou týdně zadávají do aplikace údaje o výši odchytů kůrovců do feromonových lapačů a sledují tak začátek a intenzitu rojení brouků. Data z různých lokalit a nadmořských výšek se promítají do mapy a grafů a slouží k vzájemné informovanosti lesníků.

Takto vypadá "požerek" lýkožrouta pod kůrou stromu. Chodbičky v lýku hlodají malé larvy

Takto vypadá „požerek“ lýkožrouta pod kůrou stromu. Chodbičky v lýku hlodají malé larvy.

Mohlo by se Vám také líbit

Žádné komentáře

KOMENTUJ