Les O lesích Zajímavosti

Podíl přirozené obnovy v českých lesích stoupá

Obnova titul

Po těžbě stromů lze hospodářský les obnovit buď uměle (umělá obnova), tedy vysázením stromků na pasece či pod ještě nevytěženými stromy, nebo využít přírodní procesy a pouze napomoci lesu, aby se obnovil sám (přirozená obnova). Pouze v přírodních pralesích, které jsou např. v některých národních parcích či přírodních rezervacích, do tohoto procesu člověk vůbec nezasahuje.

V českých lesích v souvislosti s všeobecným rozvojem ekologického pojetí lesnictví a také se systematickou legislativní a dotační podporou ze strany státu, ale i např. podporou v požadavcích certifikačních společností, garantujících správnost a trvalou udržitelnost hospodaření v lesích, dlouhodobě stoupá počet vlastníků a správců lesů, kteří dávají přednost přirozené obnově lesa. Nezanedbatelná je i ekonomická úspora při využití přirozené obnovy. V současné době činí podíl přirozené obnovy v českých lesích asi pětinu a mírně, ale setrvale stoupá už řadu let.

Využitelnost přirozené obnovy je mj. dána druhem dřeviny, např. buk či modřín se obnovuje přirozenou cestou nejsnáze (buk až z 80 % – je stinnou dřevinou a vyhovuje mu v mládí zástin mateřského porostu), dub či borovice pak naopak nejméně často (dávají přednost obnově na volných přímo osluněných plochách).

Přirozená obnova: lesník pouze pomáhá přírodě

Přirozená obnova lesa je vznik nového porostu obnovou ze semen či tzv. výmladností za přímé účasti mateřského porostu, a to vlivem přirozených procesů v lesním společenstvu. Přirozená obnova semenná se uskutečňuje nalétnutím nebo opadem semen na vedlejší holou plochu nebo přímo pod ještě stojící mateřský porost, takové nově vzniklé skupince malých stromků se říká „nálet“. Semeno však musí zapadnout do příznivých podmínek, aby se zdárně vyvinulo, proto lesníci někdy napomáhají přirozené obnově narušením, tzv. přípravou půdy.

Přirozená obnova buku bývá v pro buk vhodných podmínkách někdy až agresivní.

Přirozená obnova buku bývá ve vhodných podmínkách někdy až agresivní.

Umělá obnova: sázení stromků

Umělou obnovou, která je výsledkem přímé činnosti člověka, vznikají tzv. kultury. Lesníci (lesní dělníci) ji provádí výsevem semen nebo častěji výsadbou sazenic lesních dřevin, pocházejících většinou z lesních školek. Jde o fyzicky velmi náročnou práci, provádí se časně zjara nebo během pozdního podzimu. Sází se většinou na pasece, stále více se ale u stínomilnějších dřevin prosazují tzv. „podsadby“, kdy se sazenice sází pod stojící porost ještě před těžbou. Ta pak ale musí probíhat velmi šetrně.

Vysázené smrčky na pasece, tento způsob obnovy vyhovuje např. i dubům, borovicím.

Vysázené smrčky na pasece, tento způsob obnovy vyhovuje např. i dubům, borovicím.

Přirozená vs. umělá obnova: výhody a nevýhody

  • U umělé obnovy volba obnovovaných dřevin nezávisí na mateřském porostu, proto můžeme používat jen kvalitní sazenice ze správných geografických oblastí (stromy z porostu, který by dal vzniknout přirozeně obnovenému lesa, z takového zdroje ale vždy nemusí pocházet)
  • Založené kultury z umělé obnovy jsou rovnoměrné, optimálně husté a přehledné – těžba dříví bude v budoucnu jednoduchá
  • Umělá obnova není závislá na intervalu semenných let lesních dřevin
  • Na holých plochách je při umělé obnově omezena možnost výsadby stínomilných dřevin (buk, jedle)
  • Umělou obnovou vznikají převážně stejnověké a stejnorodé porosty, které nejsou příliš odolné proti působení škůdců a větru
  • Kultury častěji než přirozené nálety poškozuje lesní zvěř
  • Přirozená obnova je mnohem ekonomičtější

 

 

Mohlo by se Vám také líbit

Žádné komentáře

KOMENTUJ