Zajímavosti

Před 10 lety zasáhl české lesy orkán Kyrill

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Bouře Kyrill vznikla nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunula se přes Atlantický oceán k Evropě. V Česku bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod. SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h. Bouře si vyžádala 45 lidských životů, z toho 4 v Česku, vyskytla se rozsáhlá narušení veřejné dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na veřejných a soukromých budovách, a vývraty a polomy v lesních porostech.

Orkán Kyrill, který měl rychlost i přes 200 kilometrů v hodině, lámal na třísky nejen méně odolné smrky, ale i buky a duby, které patří k nejpevnějším dřevinám. Lesníci připomínají, že Kyrillovi neodolaly ani ocelové sloupy. Nejvíce bylo postiženy lesy na Šumavě, Novohradsko v jižních Čechách, ale také Karlovarsko, Plzeňsko a Trutnovsko na východě Čech.

Za poslední desetiletí se v České republice zvýšil podíl listnáčů při obnově lesa, což znamená lepší stabilitu lesních porostů, i proti silným větrům. Při umělé obnově, tedy takovém způsobu zakládání nových lesů, kdy nové stromy vysazují lidé, se podíl listnáčů blíží 40 procentům vysazovaných stromů.

Orkán způsobil v roce 2007 polomy v rozsahu zhruba 10 milionů metrů krychlových dříví. Škody větrem tak v tomto roce představovaly 95 procent celkových nahodilých těžeb, tedy těch těžeb, které nebyly dopředu plánovány. Ty pak dohromady představovaly tři čtvrtiny celkových těžeb v daném roce. S odstupem času lze říci, že z hlediska lesního hospodářství se podařilo následky bořivého větru zvládnout. Velká většina polomů byla zpracována v průběhu roku 2007, a to zejména díky moderním těžebním strojům – harvestorům. Byla to první kalamita tohoto rozsahu v ČR, kde došlo k masivnímu nasazení této techniky. Jen díky ní se podařilo většinu kalamitního dříví zpracovat v krátkém čase. Obdobné kalamity se ještě v 80. letech minulého století zpracovávaly několik let.

Zalesňování holých míst začalo hned na jaře 2007. Menší poškozené plochy se obnovily přirozeně, na zbývající bylo v roce 2007 např. jen ve státních Lesích České republiky (spravují necelou polovinu českých lesů) vysazeno 20 milionů sazenic lesních dřevin. Došlo také k následnému množení kůrovců, tedy brouků napadajících poškozené stromy. I to se ale lesníkům podařilo během dvou let zvládnout.

Čeští lesníci se dlouhodobě snaží měnit strukturu lesních porostů tak, aby v nich bylo méně smrků a více listnatých stromů. Současné lesní porosty v Česku ale mohou být ohroženy silným orkánem podobně jako před deseti lety, tomu nelze zcela zabránit.  Vítr patří obecně k největším rizikům pro české lesy. Nejodolnější proti silným větrům jsou přirozené dubové lesy v nížinách, smíšené lesy v pahorkatinách a smrkové horské lesy na hřebenech.

Nově zakládané porosty by tedy již měly být vůči vichřicím odolnější. Tyto změny se ale projeví až za několik desítek let, kdy porosty dorostou do dospělosti.

 

Mohlo by se Vám také líbit

Žádné komentáře

KOMENTUJ