Les O lesích Zajímavosti

Životní cyklus hospodářského lesa

titul

Na našem území, nebo obecně na území střední Evropy, které je již značnou dobu ovlivněné činností člověka, není možné najít lesní ekosystémy, které by byly zcela původní a měly přirozenou druhovou skladbu a procesy nedotčené lidskou činností. Je nutné si uvědomit, že člověk do lesních ekosystémů zasahuje nejen přímo – těžbou nebo výsadbou dřevin, ale i nepřímo – imisním spadem, likvidací velkých predátorů na rozlehlých územích a tudíž zvyšováním škod, které působí na lesích spárkatá zvěř, změnou lesních porostů ze souvislého, na sebe navazujícího pásu k mozaikovitému rozmístění drobnějších lesních celků v krajině, regulací lesních požárů a hmyzích či houbových škůdců apod.

V přirozených lesích a pralesích probíhá cyklus života jednotlivých stromů a lesů samovolně, bez lidských zásahů. V našich podmínkách je většina lesů hospodářských, tedy jejich životní cyklus mají v rukou lesníci – vlastníci a správci lesů, kteří jsou ale při všem svém počínání omezování poměrně přísnou legislativou. Cílem jejich hospodaření je – stejně jako v případě nakládání s jakýmkoli jiným majetkem – udržovat ho v dlouhodobě dobrém stavu a získat na jeho další rozvoj a údržbu ekonomické prostředky, samozřejmě při zachování všech dalších prospěšných funkcí lesa (vliv na mikroklima a vodní režim v krajině, rekreace apod.). Les je totiž zdrojem jedinečné přírodní a obnovitelné suroviny – dřeva, kterou společnost vyžaduje a potřebuje.

Jak probíhá životní cyklus lesa v podmínkách hospodářských lesů střední Evropy?

Na začátek je dobré vědět, že všechny zásahy do procesu růstu lesa a všechny parametry lesních porostů určuje lesníkům tzv. lesní hospodářský plán (či lesní hospodářská osnova v případě lesních majetků do 50 ha), podle kterého se u nás podle zákona o lesích musí řídit každý vlastník lesa.

Průměrná délka hospodářského cyklu lesa v našich lesích je zhruba 100 let (záleží ale na druhu převažující dřeviny). Lesníci tedy sází a vychovávají lesy, ze kterých budou mít užitek až následující generace.

Jak je to vlastně s lesní těžbou v životním cyklu hospodářského lesa?

Začněme tak trochu od konce – od chvíle, která je veřejností vnímána nejvíce citlivě a negativně. Jde o lesní těžbu, tedy vykácení dospělých stromů. Těžbu dříví lze v podstatě charakterizovat jako „sklizeň“, při které však zdaleka nedochází (v podmínkách výnosově vyrovnaného lesního hospodářství) ke zničení lesa. Ve chvíli, kdy v určitém porostu přírůst hmoty stromů dosahuje svého maxima (stromy jsou už dostatečně silné, ale jejich dřevo je ještě stále zdravé), nebo nastanou jiné vhodné podmínky, například je nutné uvolnit samovolně nalétnuté malé stromky v podrostu (nebo často například v případě poničení lesa větrem či napadení hmyzími škůdci), správce lesa pošle do lesa dřevorubce či moderní těžební stroje – harvestory. Ti pokácí buď všechny stromy (tzv. holoseč či paseka), či jen část dospělých stromů, les se tedy prosvětlí a umožní uchycení nových malých stromků. Velikost vytěžené plochy u nás ze zákona nesmí překročit cca 1 hektar. Nejčastěji probíhá těžba v lesích v zimním období, kdy je půda zmrzlá a stroje nezpůsobí tolik škod na lesní půdě. A i když nějaké vzniknou (například koleje na lesních cestách), těžaři jsou vždy povinni tyto škody do určité doby odstranit.

tezba

Dřevorubec při těžbě dospělého lesa.

Jak vzniká po těžbě nový les?

Každý vytěžený les je ze zákona nutné do dvou let znovu zalesnit. Tato fáze naopak bývá veřejností často opomíjená. Je méně nápadná či „hlučná“ než lesní těžba, nově vysazené stromky na pasece při zběžném pohledu téměř nevidíte (mají výšku cca 20 cm). Probíhá většinou pro „obyčejné smrtelníky“ nenápadně, v obdobích časného jara a pozdního podzimu. Založení nového lesa probíhá buď uměle, tedy výsadbou sazenic z lesních školek (tuto náročnou práci provádí lesní dělníci), nebo se les obnoví sám, tzv. přirozenou obnovou. Ta je lesníky v maximální možné míře podporována – jednak dává lepší předpoklad vzniku stabilního lesa, a jednak přináší možnost významných úspor za sazenice. Podíl přirozené obnovy v českých lesích má stoupající tendenci a například v roce 2015 činil asi 20 %.

sazeni

Výsadba listnatých stromů na pasece.

Mladý les je třeba ochraňovat a vychovávat

Je to podobné jako u dětí: nové stromky v obnovovaném lese vyžadují zpočátku poměrně intenzivní péči. Než odrostou, je nutné je ochraňovat před poničením, především je ohrožuje v posledních desetiletích silně přemnožená spárkatá zvěř – tedy jeleni a srny. Ti dokáží během krátké doby zdecimovat velké plochy nově založených lesů. Stromky se ochraňují buď nátěry repelentů, jednotlivé stromy se mohou chránit plastovými tubusy nebo se celé jejich skupiny oplocují tzv. oplocenkami. Je také potřeba mezi stromy pravidelně minimálně 2x ročně ručně či chemicky vyžínat trávu, ostružiníky a jiné plevely, které by sazenice zadusily. To vše také provádí lesní dělníci.

V mladším věku lesa (zhruba do 30 let) se do něj několikrát vrací dřevorubci, aby proředili stromky, sázené zpočátku hodně nahusto, a ponechávají z nich ty nejlepší a nejzdravější. Tento zásah se jmenuje prořezávka.

Od 30 let pokračuje výchova tzv. probírkami, tedy jednou za několik let se z lesa odstraní tvarově nevhodné, nemocné či jinak poškozené stromy. Stromy vybrané k těžbě můžete v lese poznat podle barevných puntíků na kmeni.

Po celou dobu života lesů je lesníci chrání proti škodlivému hmyzu a dřevokazným houbám.

ochrana

Oplocenka chrání mladé jedle proti okusu zvěří.

Lesníci se snaží předat dalším generacím lepší les

Je potřeba vědět, že po celou dobu cyklu lesa až do chvíle těžby (tedy zhruba sto let) obnáší péče o les víceméně pouze náklady. Ty se vlastníkovi lesa vrací až ve chvíli těžby.

Až budete příště na návštěvě lesa, pokuste se vnímat i jiné druhy práce lesníků, než jen těžbu, a pochopit souvislosti celého hospodářského cyklu lesa. Věřte, že každý lesník se snaží „svůj“ les udržovat tak, aby mu dával trvalou záruku užitku a aby ho předal dalším generacím v pokud možno lepším stavu, než v jakém ho do péče převzal.

Tuto zásadu u nás garantuje kromě zákona o lesích také mezinárodně uznávaná certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích, certifikováno je u nás více než 70 % všech lesů.

Mohlo by se Vám také líbit

Žádné komentáře

KOMENTUJ